Z historie farnosti

Z nejstarších pramenů vážících se k Lovčicím se dozvídáme, že roku 1341 založil olomoucký biskup Jan IV., řečený Volek, klášter benediktinek v Pustiměři a markrabě Karel ( císař Karel IV.) daroval klášteru mimo jiné i část obce Lovčic s kostelním právem a bohatou farou. Papež Kliment VI. dar potvrdil a udělil mu mnohé svobody. Podaní v Lovčicích měli tedy trojí vrchnost. Na počátku 15. století přestoupili Lovčice i klášterní část k učení Jana Husa; poslední katolický kněz byl jmenován roku 1411. Následkem náboženských třenic a bojů s Turky pustimeřský klášter zanikl roku 1588. Lovčice zůstaly v držení nekatolických pánů z Kunštátu a katolická víra ustupovala učení Jednoty bratrské. Začátkem třicetileté války roku 1622 se Lovčice spolu se ždánickým zbožím staly majetkem knížete Maxmiliána z Liechtensteinu a začalo být obnovováno katolictví.

Roku 1633 se obnovila farnost Ždánice, do které byly přifařeny Lovčice. Farnost patřila pod Biskupství olomoucké a děkanství bučovické až do roku 1777, od tohoto roku patří Biskupství brněnskému. V roce 1717 byla v Lovčicích zřízena expozitura ( kapelánie) zahrnující i obce Nechvalín, Ostrovánky a Věteřov ( obec Věteřov byla vyfařena v roce 1910) a začal být vydržován kaplan, lokálie ( sídlo lovčického lokálního kaplana) byla zřízena v roce 1786.

V roce 1800 byl vysvěcen nový hřbitov, který slouží obci dodnes, původní hřbitov se rozkládal kolem původního kostela. Hlavní kříž ha hřbitově byl vysvěcen v roce 1908.

Starý kostel sv. Petra a Pavla se nacházel na místě dnešní prodejny vedle fary a byl zčásti stržen dne 4. dubna 1803 a přestavěn na sýpku pro obilí, prostory pro radnici a byt pro obecního strážníka. Dne 15. dubna 1803 byl položen základní kámen k novému kostelu. Stavbu v empírovém slohu provedl podle plánů vídeňského architekta Deveza zednický mistr Kašpar Biringer nákladem 11.725 zlatých a dokončena byla v roce 1805. Stavba byla kryta šindelem a ze starého kostela sem byly přemístěny 3 velké zvony a další předměty. V roce 1845 byl lokál František Jurovský jmenován prvním farářem v Lovčicích.

První varhany instaloval do kostela v roce 1865 varhanář Hanuš. V srpnu 1938 byly tyto varhany odstraněny a v říjnu 1938 byly vysvěceny nové zhotovené firmou Jan Tureček z Kutné hory. Poslední oprava varhan byla ukončena v roce 1993. Kamenný kříž u hlavního vchodu do kostela byl obnoven roku 1899.



Původní farní budova byla zničena při velkém požáru obce v roce 1786 a obnovena v roce 1788. Dne 11. srpna 1913 byla zbořena a již 23. června 1914 byla vysvěcena dnešní fara postavená nákladem 21.103 korun Ondřejem Pospíšilem a Karlem Doupovcem ze Ždánic. Fasáda u vchodu je vyzdobena freskovou malbou „Ježíše, dobrého pastýře“ akademického malíře Jano Kőhlera, podle jehož návrhu byl v roce 1934 vymalován interiér kostela.



Dne 11. června 1900 byly na věž zavěšeny 2 nové zvony. V roce 1917 byly zrekvírovány armádou dva velké zvony z roku 1831 a 1900, přitom byly ve věži rozbity a sneseny po částech. Nové zvony od firmy Manoušek z Brna byly posvěceny a vytaženy na věž 19. října 1924 a opět zrekvírovány v roce 1942 i se zvonem z kaple v Ostrovánkách. Dnešní tři zvony jsou z roku 1969. Věžní hodiny byly pořízeny v roce 1936 s ciferníky na 4 strany od firmy Antonína Konečného z Jestřabic.



Dne 28.září 1933 byl pořízen nový mramorový oltář od firmy Polášek a Urban z Přerova podle návrhu architekta Kopřivy z Brna a kostel vysvěcen biskupem Josefem Kupkou z Brna. Tento oltář je dnem v kostele instalován jako boční pod kruchtou.



První oprava kostela spočívající ve zvýšení věže, osazení věžních hodin svítícím ciferníkem, opravě fasády a vybudováním zídky u kostela proběhla v roce 1947.

Rok 1969 byl pro farnost významný dvěma událostmi - biřmováním brněnským biskupem Karlem Skoupým dne 20.září a 28. září byly vysvěceny a instalovány do věže 3 zvony, které slouží dodnes.



V roce 2006 instaloval p. Rychlík z Uherského Brodu nové ozvučení interiéru kostela v hodnotě 150.000,- Kč a v roce 2007 se nákladem 190.000,-Kč vybavily zvony novým pohonem na elektromagnetickém principu a věžní hodiny jsou od letošního roku řízeny satelitem.